Nové české biblické překlady

V tomto období (2009 – 2010) se k české veřejnosti podivuhodnou shodou okolností dostaly nebo brzy dostanou hned čtyři nové biblické překlady. K zorientování se v nastalé situaci nabízíme svým členům i širší evangelické veřejnosti tento stručný přehled.

Tento přehled vznikl především díky podnětům ze sympozia o novodobých českých biblických překladech, které pořádalo Sdružení evangelikálních teologů v září 2009. Tam byly všechny čtyři nové překlady (a s nimi rovněž již starší, ale mezi českými křesťany zřejmě stále nejvíce užívaný Ekumenický překlad) uvedeny a představeny svými překladateli, a poté se o nich vedla kolegiální diskuse.

0. ČESKÝ EKUMENICKÝ PŘEKLAD

(poprvé kompletně vydán v roce 1979, významněji upraven 1984 a 2000, vydáván stále znovu i v současnosti, běžně k dostání) 

Ekumenický překlad vznikl v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Podílela se na něm řada biblistů několika křesťanských denominací, nejvíce z naší Českobratrské církve evangelické. Na sympoziu byl tento překlad, od jehož prvního souborného vydání uplynulo již přibližně 30 let, připomenut příspěvkem P. Pokorného, jednoho z tehdejších vedoucích projektu a dnes nejvýraznější českou kapacitou na poli biblické teologie a překladu, a následnou diskusí s ním.

Nutnost vzniku nového překladu, který by nahradil skvělý, ale již příliš starý Kralický překlad, se stávala již od časů 2. světové války čím dál více evidentní. Kralický překlad byl již modernímu člověku příliš vzdálen. Inspirací ekumenickým překladatelům se pak stala předně The New English Bible. Ta byla v anglosaském prostředí mezi vlivnými překlady výjimečná v tom, že nebyla revizí starého překladu, ale zcela novým překladem do moderního jazyka.

Díky ekumenickému zastoupení při svém vzniku stihl nový překlad v pravý čas demonstrovat, že Bible je Biblí všech křesťanů. V českém křesťanském prostředí se prosadil velmi rychle, jak pro osobní četbu, tak pro předčítání při bohoslužbách.

V současnosti je podle P. Pokorného zřejmé, že aktuální revize Ekumenického překladu by neměla smysl. V dalším průběhu svého příspěvku pak v několika větách přejně okomentoval všechny čtyři nové překlady.

Na závěr uvedl, že podle něho nyní nastal čas Bibli vykládat. Co se týče překladů, je české křesťanstvo nyní již dostatečně obslouženo. Přichází čas nových výkladů a komentářů, systematické teologie vycházející právě i z nových překladů Bible.

Rozhovor z roku 2007 o silných stránkách Českého ekumenického překladu

1. BIBLE – PŘEKLAD 21. STOLETÍ

(vydán na jaře 2009, v současnosti dotiskován a běžně k dostání) 

Tento překlad byl uveden z nových počinů na veřejnost jako první, navíc doprovázen poměrně širokou reklamní kampaní. Zaregistrovala ho proto i většinově sekulární česká veřejnost.

Překladatelé (hlavním byl Alexander Flek, který se dnes pohybuje v okruhu Křesťanského společenství a Církve bratrské, tedy v evangelikálním prostředí „novějších“ církví) chtěli zpočátku co nejúžeji navázat na staročeský Kralický překlad Jednoty bratrské, který jim imponoval spojením přesnosti překladu a účinku na čtenáře. Tato idea revize (obvyklá v německy a anglicky mluvících zemích) se ovšem v českém prostředí, bez tradice postupné práce na klíčových starých překladech, ukázala v průběhu překládání jako nerealizovatelná. Proto je jimi pořízený překlad nakonec samostatnou a novou jednotkou, jakkoli vznikl se stálým přihlédnutím k Bibli Kralické.

Překladatelé se velmi snažili respektovat literární a formální charakter textů: Seznamy jsou uvedeny v položkách, žalmy chtějí znít poeticky, přísloví mají být úderná a lapidární atp. Bible – překlad 21. století není překladem pro odborníky a znalce, proto neobsahuje křížové biblické odkazy ani širší poznámkový aparát. I grafické zpracování mělo být standardní, zapadající do solidní části dnešní nakladatelské produkce.

Cílovým čtenářem byl průměrný Čech, tedy i necírkevní, neznalý křesťanské tradice a křesťanských reálií. Překladatelé ovšem odmítli cestu parafráze, kdy se překládá velmi volně, především s ohledem na srozumitelnost, méně s ohledem na přesnost. Snažili se v tomto ohledu o udržení jakéhosi „středu“, a kráčeli tak ve stopách podobného překladatelského přístupu Českého ekumenického překladu. Bez celkových odborných recenzí ovšem není možno v tuto chvíli přesněji posoudit, zda se jim záměru podařilo dosáhnout, především co se týče přesnosti překladu.

Webová prezentace projektu Bible21 (včetně možností stáhnout si překlad v textové i zvukové podobě)

2. ČESKÝ STUDIJNÍ PŘEKLAD

(vydán v létě 2009, v současnosti dotiskován a k dostání spíše v křesťanských a specializovanějších prodejnách) 

Český studijní překlad vznikl pod hlavičkou evangelikální Křesťanské misijní společnosti. V září 2009 byl na trhu jen několik týdnů. Byl představen hlavním překladatelem Antonínem Zelinou. Ten vysvětlil, že motivací autorů bylo především dát českému čtenáři do rukou pokud možno co nejvěrnější překlad. To se mělo projevit mimo jiné např. v co nejvýraznější konkordantnosti, kdy výrazy původních jazyků jsou na různých místech překládány co nejčastěji jednotným českým termínem. Zároveň však nechtěli zůstat jen u těžkopádného pokusu o doslovný překlad, a tím rezignovat na veškerou čtivost.

Tyto do značné míry protichůdné záměry pak byly do značné míry„slaďovány“ velmi širokým poznámkovým aparátem. Ten obsahuje odkazy, textové a výkladové poznámky, i méně obvyklé varianty překladů, které jsou sice gramaticky možné, ale do kontextu nezapadající a do vlastního textu by je asi žádný překlad neuvedl.

Předpokládaným čtenářem Českého studijního překladu pak je především „písmák“ – milovník Bible, který si ji ovšem neumí přečíst v originálních jazycích. Nejčastěji půjde jistě o kazatele i laiky, kteří si připravují kázání a jiné biblicky inspirované promluvy a texty.

Vzhledem k malému časovému odstupu od vydání tohoto díla zde platí ještě výrazněji než u Bible21: Až čas a odborná diskuse ukáže, do jaké míry byla práce pětičlenného kolektivu Českého studijního překladu přesvědčivá a úspěšná.

Webová prezentace projektu Českého studijního překladu

3. ČESKÝ KATOLICKÝ PŘEKLAD

(do současnosti vydány tyto části: Pentateuch – pět knih Mojžíšových a Nový zákon) 

Tento nový překlad z římsko-katolického prostředí navazuje na překlad Václava Bognera, biblisty, který v 70. a 80. letech přeložil části Starého zákona a celý Nový zákon, především pro liturgické čtení při mších. Jako takový je dnes v římsko-katolické církvi relativně znám a užíván. Záměrem týmu překladatelů (mj. Josef Hřebík a Petr Chalupa) bylo zrevidovat Bognerův překlad a doplnit ostatní, jím nepřeložené části Starého zákona. Součástí jejich práce je i pořízení úplně nového poznámkového aparátu.

Cílem je předložit překlad, který bude co nejsrozumitelnější již na první poslech, nikoliv však na úkor udržení věrnosti originálního textu. Čeština tohoto překladu nemá být archaická ani hovorová, ale hledá ideální střed mezi těmito krajními polohami.

Ke koupi např. zde

4. JERUZALÉMSKÁ BIBLE

(postupně byly vydány pracovní sešity s překlady všech částí Bible, kompletně vychází právě nyní – na podzim 2009) 

Klíčovými osobnostmi nyní dokončované práce na české verzi římsko-katolické Jeruzalémské Bible jsou biskup Dominik Duka a manželé František a Dagmar Halasovi.

Název tohoto překladu odkazuje na jeruzalémskou jezuitskou biblickou školu, založenou v roce 1890, které je překlad ve své původní francouzské verzi nejlepším plodem. Kvalita tohoto překladu dokončeného brzy po 2. světové válce (jako celek vydán poprvé 1956, důležité revize 1973 a 1993) a jeho poznámkového aparátu byla tak vysoká, že se široce rozšířil i mimo frankofonní země. Dosáhl ve své době blízkosti ideálu rovnováhy mezi vědeckým aspektem práce se starými biblickými texty a aspektem posílení víry věřících.

Již za komunistických časů se Jeruzalémská Bible dostala do povědomí českých katolíků. S prací na české verzi se začalo již kolem roku 1980. Původně se uvažovalo o zveřejnění holého poznámkového aparátu, který by se „přilepil“ na některý již vytvořený překlad, např. na Český ekumenický překlad. To se ovšem ukázalo jako příliš složité. Proto bylo rozhodnuto pořídit vlastní překlad biblického textu.

Jiné než francouzské jazykové verze přejímají a upravují poznámkový aparát a samotný biblický text překládají buďto z francouzštiny nebo nově z originálních jazyků, s použitím stejných nebo velmi podobných metod a postupů jako používali původní překladatelé. Tvůrci české verze zvolili možnost překladu z francouzštiny se stálým přihlédnutím k originálu i k moderním českým překladům.

Prioritou je co nejpřesnější převedení smyslu a obsahu. Nejde proto o překlad estetizující, který by vkládal do textu umělecké kvality, které tam nejsou.

Webová prezentace projektu české Jeruzalémské Bible

K prodeji např. zde

5. SHRNUTÍ: MÁM SI NĚKTERÝ PŘEKLAD KOUPIT NEBO VYSTAČÍM S EKUMENICKÝM? 

V závěrečném shrnutí je potřeba především nejprve práci všech čtyř překladatelských týmů i z evangelického hlediska vysoce ocenit. U všech byla bezesporu vedena úctou a láskou k Bohu, který prostřednictvím Bible hovoří i k modernímu člověku. Také se sluší jejich projekty přijmout s maximální mírou otevřenosti, podobně jako římsko-katolická i evangelikální veřejnost před časem přijala za svůj Český ekumenický překlad, vzniklý především v evangelickém prostředí. Štafetu biblických překladů dnes od evangelíků převzali jiní, a to je jistě důvodem k radosti, nikoli k rychlému konfesnímu vymezování se vůči novým počinům.

Bible: překlad 21. století navazuje na linii nastolenou Českým ekumenickým překladem (hledání středu mezi přesností a srozumitelností) a jako takový by ho snad časem mohl nahradit. To ovšem pouze v případě, že čas ukáže jeho vliv a odborné recenze jeho kvalitu.

Český studijní překlad je pokusem o vytvoření překladatelské dílny pro „písmáky“ – milovníky a studenty Bible, kteří si ji neumí přečíst v originálních jazycích. Svou cílovou skupinu si tak najde především mezi kazateli a laiky, kteří se Biblí takto do hloubky zaobírají. Až čas a odborné recenze ukáže kvalitu tohoto pokusu, a také to, zda je taková cesta písmákům schůdnější než se naučit originální biblické jazyky.

Český katolický překlad si jistě najde své místo v římsko-katolické církvi, především v její liturgii. V protestantském prostředí může posloužit zájemcům jako svým způsobem „estetizující“ překlad.

Jeruzalémská Bible bude – viděno z protestantského hlediska – z nových překladů pravděpodobně nejméně důležitou, a to přesto, že se jednalo ve své době o vynikající dílo respektované i protestanty. V dnešní době, kdy se běžně překládá z původních jazyků, už ovšem poněkud ztratila svůj význam. Pro některé ovšem může být lákadlem její poznámkový aparát – zatímco poznámky Českého studijního překladu se týkají především samotného převáděného textu, Jeruzalémská Bible s sebou v poznámkách nese spíše jeho výklad.

Prozatím svým členům a přátelům doporučujeme i nadále užívat jako hlavní překlad Český ekumenický. Pro různé příležitosti bude ovšem jistě obohacující užívat i jakékoli z jiných nových překladových děl. Čas pak postaví evangelické sbory před otázku, zda by některý z nových počinů mohl a měl nahradit Ekumenický překlad, který postupně zastarává, při bohoslužebných čteních, při osobním čtení nebo studiu Bible či v rámci misijních aktivit.

Roman Mazur

Na tento text zareagoval v časopise Český bratr farář Jiří Hoblík. Jeho text jsme doplnili s jeho laskavým svolením i na náš web.

Novinky

Aplikace do mobilů pro pravidelnou četbu Bible

15. 10. 2017Roman Mazur

Pro mobilní telefony s operačním operační systém Android doporučujeme např. tyto aplikace a stránky: Daily Words (hesla Jednoty bratrské) / www.dennicteni.cz / Slovo na den / You Version (různé plány na každodenní čtení Bible) / Taizé Readings / Hesla Jednoty bratrské / Quick Bible / And Bible.

Nejbližší akce sboru

  • Dětský klub 24. listopadu 15:00 (pátek)
  • Bohoslužby 26. listopadu 9:30 (neděle, poslední po Trojici)
  • Kruh seniorů 27. listopadu 14:30 (pondělí)
  • Dorost 27. listopadu 18:00 (pondělí)
  • Klub pro rodiče s předškoláky Libé Ňuňu 30. listopadu 10:00 (čtvrtek)