O nové šanci

Biblické čtení (Matouš 9,9–13):

Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“

Ježíš je považován za „svatého“ muže. I ti, kteří se s jeho slovy a skutky neztotožňují úplně, uznávají, že zcela výjimečnou mocí uzdravuje a provádí exorcismy a provokujícím způsobem vyučuje o Bohu. Ale tento výjimečný muž bývá často obklopen těmi, kdo sobě i druhým zpackali život. A byli to často skutečně „vykřičení“ hříšníci, srovnatelní se současnými mediálně známými lháři, korupčníky, zloději, nevěrníky, možná i s vrahy! Těm, kteří sami sebe právem považují za nadprůměrně bohabojné a mravné, se to nelíbí.

Ježíš nás ovšem učí jinému pohledu na zbloudilé. Učí nás dívat se na ty lidi jako na ztracené syny či dcery nebo jako na nemocné, kteří potřebují lékaře. Nikdo nemůže padnout tak hluboko, učí nás Ježíš svým stolováním s hříšníky, aby nemohl dostat novou šanci. Tito provinilci podnikají za Ježíšovy asistence první pokusné kroky na cestě zpět k Bohu. A Ježíš je od sebe nevyžene.

Boží otcovská láska je totiž velkorysá a milosrdná. Nezdeptá hříšníka ještě hlouběji do prachu: Máš, co sis zasloužil! Naopak, touží provinilého pozvednout a vrátit zpět do role Božího dítěte. Pokud se takoví nakonec skutečně rozhodnou vrátit, Bůh jim milosrdně vyjde nebo dokonce vyběhne naproti.

Bože, dej, ať jsme alespoň trochu jako Ježíš. Daleko od hříchů, ale blízko k hříšníkům.

(Z textů o biblickém tématu Božího milosrdenství, které připravil Roman Mazur pro příručku ke každodennímu čtení Bible „Na každý den“.)