Bambula

Matouš 14, 34–36; Čtvrtá Mojžíšova 15, 37–41 Ondřej Stehlík

Houpy hou, na konci pláště se kývají střapce. Houpy hou. Ježíš jde prostředkem shromážděných zástupů. Prochází mezi lidmi a na cípech jeho pláště mu poskakují střapečky. Musí to být drahocenné roucho, celé je bílé, vybělené, má modré vetkávané stuhy při krajích a na konci látky se pohupují právě ty střapečky, houpy hou. Ježíš jde prostředkem shromážděných zástupů a právě na jeho oblečení se soustřeďuje zájem shromážděných lidí. Skoro jako nějaká módní přehlídka, skoro, kdyby ale život všech těch lidí, kteří tak pečlivě sledují Ježíšovo roucho, nevisel na nitce, na posledním vlásku. A přeci je to jakási přehlídka, ba přehlídka v jistém smyslu.

V Bibli totiž taky máte módu. Stejně jako každá móda i ta biblická móda chce mluvit, chce vypovídat, chce vydávat svědectví. Ale tam, kde běžná móda svědčí o zámožnosti, společenském postavení, vynalézavosti i o kráse, tam ta biblická móda přidává ještě něco navíc. Prazvláštní módu máte totiž v Bibli. I móda tam svědčí o Hospodinu, i móda tam může vyučovat, i móda se může stát základem kázání.

Ježíš jde po genezaretském tržišti v plášti, na jehož okraji se pohupují střapečky. A hned je jasné, že to není módní výstřelek helénistického světa. Není to žádný nový a nejmodernější trhák módních návrhářů z Paříže, Londýna či Říma. Žádného Řeka, o Římanu už ani nemluvě, by ani nenapadlo si vzít něco takového na sebe. Však jak by to vypadalo přidělat si na slavnostní tógu nebo i jen na každodenní tuniku nějaké roztřepené cancoury! Kdepak, tohle není nejnovější módní trend, je to móda vpravdě několik století stará. Je to folklorní model v tom pravém slova smyslu. Plášť se střapci na okrajích je národním krojem Izraele – lidu Božího.

Ano, Ježíš je oblečen do kroje, národního kroje svého lidu. To je připomínka především pro nás křesťany. Ježíš je žid a obléká se jako pravověrný žid, jako farizej. Nenechejte se zmást tím, že se s židy – s farizeji v Novém zákoně pořád jenom polemisuje. Sám Ježíš byl podle všeho totiž farizej. Z farizejství vyšel a farizejem také byl, se svými spolubratřími farizeji vedl nejvíc sporů o smysl a význam Božího zákona, Božích přikázání, zápasil s nimi o porozumění i přijetí Boží svrchovanosti a Boží lásky právě tak, jak oni byli zvyklí se běžně hádat, stále přít o to nejpodstatnější v životě s plným nasazením a nejvyšším zápalem.

Ježíš nám tedy kráčí vstříc oblečený v židovském národním kroji, oblečený do pláště v národních barvách svého lidu: je to bílý plášť nebo jakási šála s modrou stuhou při kraji. Každý pravověrný žid si ji bere alespoň k modlitbám. Ježíš takový plášť nosil zřejmě pořád a v něm oblečený nám jde také v ústrety. Na okraji tohoto prostého, a přeci vznešeného šatu se mu pohupují střapečky. Houpy hou.

I ty střapce k tomu kroji totiž patří už po několik století. Sám Hospodin je přikázal ústy Mojžíšovými na okraje roucha dělat. A není to přebytečná cetka a nesmyslná titěrnost, třebaže se to tak může zdát. Je to podstatný kousek biblické módy, která chce mluvit, která chce zvěstovat, která nás chce proměnit.

Možná měly bambulky původně ochraňovat před démony toho, kdo je nosil. Možná měly ty střapečky původně nějaké nábožensko – magické užití. To ale už zcela zmizelo. Nyní je jejich účel jednoznačný. Takto to vykládá kniha Numeri (v mém trochu volnějším překladu): A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: Přikaž synům Izraele a řekni jim: Dělejte si střapce na cípy svých plášťů, a to po všechna svá pokolení. A dejte nad střapce, co jsou na cípech, modrou stuhu. A jak ty své střapce uvidíte, vzpomenete si na všechna Hospodinova přikázání. A budete je činit. A neotočíte se (kořen twr hlavně v ugaritštině a akkadštině znamená otáčet kolem dokola) za svými srdci, ani za svýma očima; kdybyste se za nimi (otáčeli), byli byste jako smilníci. (Budete mít tedy ty střapce) proto, abyste si pamatovali, (že máte) konat všechna přikázání má a být svatí Bohu svému. (Vždyť) Já jsem Hospodin váš Bůh, který jsem vás vyvedl ze země egyptské, abych vám byl Bohem. Já jsem Hospodin Bůh váš.

Však jen si představte střapec na volném cípu třeba Ježíšova pláště. Pořád se houpe, pořád je v pohybu. Poskakuje, vrtí se, otáčí. Není možné si toho nevšimnout, toho neustálého pohyblivého víření několika bambulek; a to je také záměr Hospodinova příkazu. Nadělejte si bambulky na okraje svých kabátů a mějte je stále před očima.

Naděláte si bambule na své oblečení, aby nikdo z vás nebyl bambula. Proto si naděláte bambule a budete je nosit na koncích svých oděvů, abyste je dobře viděli. A jak půjdete, budete vidět, jak se ty bambulky natřásají, jak poskakují, jak povlávají, jak jsou nestálé, každý vánek s nimi pohne, každý váš pohyb je uvede do následného odvozeného zmítání a třeštění a poskakování. Mějte to na očích a vepište si to do srdcí. Vezměte si příklad z těch bambulek, které budete nosit na svém oblečení. Vezměte si z nich příklad, ale příklad negativní, příklad právě opačný.

Nebudeš bambula jako ta bambule. Pamatuj si to. Nebudeš se točit jako na obrtlíku. Nebudeš jako pohané, kteří jednou uctívají tohle božstvo a za chvíli zas jiné, podle toho, jak se nakloní, jak zrovna fouká vítr a jak se jim právě daří nebo nedaří, jaká je zrovna móda. Nebudeš se točit jako korouhvička, to je smilstvo, to je neřádnost. Nemusíš, ano ty nesmíš svým životem povlávat anebo kodrcat, ty se nemusíš svým životem motat až promotat. Kdykoli se podíváš na bambuli svého šatu nebo na bambuli šatu svého bližního, upamatuješ se, že nemáš být jako bambula, který sebou nechá zmítat a potřásat. Kdykoli se podíváš na střapec nebo bambuli vzpomeneš si na pevná a jistá Hospodinova přikázání a na svobodu, kterou ti tvůj Bůh daroval. U Hospodina, v jeho zákoně a milosti je záruka stálého a svatého života pro všechen Boží lid.

Ježíš jde po tržišti v Genezaretu, na koncích jeho pláště poskakují a otáčí se střapaté bambulky. Pohled shromážděných se soustředí na jeho odění, právě na jeho bambulky. To oblečení zvěstuje, že Ježíš je pravověrný žid a že není žádný bambula. Ba, to oblečení to připomíná a zvěstuje i všem kolem dokola: Přestaňte bambulovatět, přestaňte bambulat a bimbat pod nápory přízně i nepřízně osudů, váš život nemusí viset na nitce. Nechte se uzdravit, upevněte své životy, chopte se pevné Boží milosti, vezměte vážně Boží přikázání i jím darovanou svobodu. Ježíšovy bambule můžete samozřejmě vidět, ale vy se jich můžete i dotknout, ba vy se jich smíte chytit, vy se jimi můžete nechat vytáhnout k životu pravému, k životu pevnému.

Jak prorokuje i prorok Zachariáš: Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech se chopí deset mužů z pronárodů všech jazyků pevně cípu roucha jediného Judejce a řeknou: „Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.“ (Za 8,23)

MODLITBA: Hospodine, Bože náš, děkujeme ti za tvou zvěstnou přehlídku. Děkujeme ti, že i my se smíme chopit tvé věrnosti a lásky, děkujeme ti, že už nemusíme životem povlávat, děkujeme ti, že život těch, kdo k tobě přijdou a tebe se uchopí, nemusí už viset na nitce.

Novinky

Manželské večery

21. 1. 2018Roman Mazur

Manželské i partnerské páry srdečně zveme na cyklus 8 setkání „Manželské večery“, kde se ve dvojicích pokusíme společně najít nové inspirace pro naše vztahy. Podrobnosti na přiložené pozvánce. Čtěte více »

Nejbližší akce sboru

  • Základy křesťanské víry 4/6 25. ledna 8:30 (čtvrtek)
  • Klub rodičů s dětmi Libé Ňuňu 25. ledna 10:00 (čtvrtek)
  • Porada učitelů Nedělní školy 25. ledna 18:30 (čtvrtek)
  • Dětský klub 26. ledna 15:30 (pátek)
  • Začíná výjezdní schůze staršovstva 26. ledna 18:30 (pátek)