Boží Vyvolený vjíždí do Jeruzaléma na oslu

Zachrjáš 9, 9; Matouš 21, 1–11 Roman Mazur 8. 1. 2017

Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje.‘ A ten člověk je hned pošle.“ To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: ‚Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.‘ Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekávali ratolesti stromů a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“ Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: „Kdo to je?“ Zástupy odpovídaly: „To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji.“ (Matouš 21,1–11)


Úvod: Ovace na přivítanou

Ten zvyk se provozuje vlastně až do dnešních časů. Když má do města dorazit skutečně vzácná či výjimečná osobnost, připraví se jí výjimečné uvítání či dokonce ovace, více či méně spontánní.

Americkému prezidentu Obamovi a jeho ženě při příletu do Prahy samozřejmě od jejich letadla rozvinuli červený koberec. Cestu čínského prezidenta z ruzyňského letiště do centra lemovala slavnostní výzdoba a skupiny skandujících Číňanů i Čechů. Společensky unavené hokejové vítěze z naganské olympiády vítaly v centru Prahy desetitisíce nadšených fanoušků.

V Ježíšových časech šlo o událost zřejmě ještě běžnější a častější než dnes. Slavné byly samozřejmě především římské triumfální či ovační průvody. Vítězný vojevůdce či samotný císař vjížděl do bran města uprostřed slavnostního průvodu. Ten mu provolával slávu. Byl při tom obklopen svými jednotkami a spoutanými zajatci. Tyto nejslavnější průvody byly ovšem kopírovány v celé tehdejší Římské říši. Možná i místodržící Judeje za Ježíšových časů Pilát vjížděl na svátky do Jeruzaléma obklopen svými vojenskými jednotkami.

I. Ovace pro Ježíše

Ježíšův vjezd do Jeruzaléma měl s těmito triumfálními vjezdy mnoho společných rysů. Vyjmenuji postupně celkem čtyři nejzřetelnější. Ukáže se tak, že v mnoha ohledech jde o vskutku královský ovační vjezd. Jako takový vzbudil pozornost mnohých a podezření židovských představených a římské okupační správy.

Pro svůj příjezd do Jeruzaléma si Ježíš vybral královskou cestu. Cesta do Jeruzaléma od Jericha přes Betfage u Olivové hory připomínala návraty slavného krále Davida. Jeden z nich je např. popsán v 2. Samuelově 19–20. Popisuje návrat krále Davida z vítězné bitvy s Abšalómem. Taková cesta do Jeruzaléma je zvláště vhodná. Asi podobně jako by pro ovační průvod byla zvláště vhodná Královská cesta Prahou od Prašné brány přes Staroměstské náměstí a Karlův most směrem na Hradčany.

Typické bylo také provolávání slávy: Hosanna! (Pomoz tedy!, ze Žalmu 118). Ježíš k oslavnému volání nepotřeboval spoutané zajatce nebo předem připravené ovace najatých vojáků a zaplacených klak, Ježíše doprovázela před branami Jeruzaléma spontánní radost lidí, kterým kázal, které uzdravil, nasytil, nebo kteří o něm přinejmenším slyšeli, že uzdravoval nemocné a sytil hladové. To neznamená, že se třeba učedníci nemohli předem domluvit, že začnou volat na Ježíšovu oslavu. V tom davu ovšem byla radost z tohoto podivuhodného proroka přítomná.

Kladení plášťů a ratolestí mělo podobný symbolický význam jako dnes rozvinování červených koberců. Očekávaný host je tak významný, že by neměl šlapat jen tak bláto a prach našich cest. Je tak důležitý, že obětuji kus svého, své čistoty, energie či bohatství, abych mu prokázal poctu.

II. Proroctví a osel

Důležitou královskou souvislostí byl rovněž odkaz na text ze Zacharjášova proroctví, který popisoval příjezd mesiášského krále. Skutečný Boží Vyvolený přece musí být předpovězen ve starém prorockém svitku. I tento motiv je až dodnes živý. Především mladší generace nebudou mít problém uhodnout, ze které knihy budu citovat. Není to Bible! „Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle, až zkusí ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem.“ Jde o citát z trilogie Pán prstenů, díla, které rozehrává podobné motivy skromného, přece však mocného krále a jeho služebníků, kteří společně zachrání svůj svět před zkázou.

Už Zacharjášův text napovídá motiv, který nechá Ježíš rozeznít naplno. Že totiž onen Boží Vyvolený, Boží Mesiáš, Boží Spasitel bude tichý a pokorného srdce. Byla to zřejmě narážka na již zmíněný dávný Davidův příjezd do Jeruzaléma. David se tehdy vracel z vítězné bitvy. Byla to ovšem bitva proti Abšalómovi, jeho vlastnímu synu. Byla to bitva z občanské války. Proto, ač vítězem, netrpěl David pocitem bezmezného triumfu a síly. Dobře věděl, že to bylo draze zaplacené vítězství.

Tento nezvyklý motiv pokory je pak zcela zdůrazněn tím, že Ježíš si pro svůj vjezd skutečně vybere osla, jak je to o mesiášském králi předpovězeno u Zacharjáše. Do popisovaných triumfálních průvodů si vojevůdci a vládci sedali samozřejmě na nejstatnější koně nebo na nejkrásnější vozy. Osel byl tehdy, podobně jako dnes, vnímán jako zvíře práce a míru. Až dodnes se o někom úspěšném a slavném říká, že je právě „na koni“. Až dodnes přijíždějí vládcové v nejdražších letadlech a nejluxusnějších limuzínách. Nasednout do triumfálního průvodu na osla? Na setkání starší mládeže ve čtvrtek a střední generace v pátek jsme přemýšleli, co by tehdejšímu oslu odpovídalo v dnešním kontextu. Padaly návrhy jako stará fabie, pracovní dodávka nebo dokonce traktor. Jedna zcela čerstvá parafráze tohoto biblického příběhu nechává Ježíše při jeho příjezdu na Hradčany posadit se na kolo vyzvednuté někde na Břevnově.

Tento oslovský motiv staví celý Ježíšův vjezd do Jeruzaléma do zcela výjimečného světla. To je ještě kurióznější tím, že i samotné Matoušovo vyprávění je věnováno z velké části právě tomu, jak se pro ovační vjezd sháněl osel.

III. Aplikace

Ježíšův příjezd do Jeruzaléma je především výzvou pro naše chápání moci. Ježíš je skutečně Božím Mesiášem, Božím Vyvoleným, Králem králů a Pánem pánů. Pro demonstraci této své jedinečné moci si ovšem vybere triumfální vjezd na oslátku. Otázka moci je aktuální v každé době. I když je podle naší víry Ježíšova autorita zcela nesrovnatelná s autoritou kohokoli jiného, přece jen každý z nás disponuje nějakou mocí, nějakým vlivem. Od našich prezidentů, ministrů, premiérů přes hejtmany, starosty, učitele, doktory, faráře až po ty malé okruhy moci, které má každý z nás jako rodič, občan, člen nějaké party. Moc se musí uplatňovat, jinak to nejde – i proto jsme jako lidé Božími obrazy tím, že ji máme. Klíčový je ovšem styl a způsob, jak ji naplníme. Povedeme především vlastním příkladem a prací nebo dokonce obětí? Nebo silou k přinucení, manipulací, intrikami, vydíráním…?

Není náhodou, že Ježíš je na jiných místech Nového zákona nazýván zároveň Lvem z Judy i obětovaným Beránkem Božím. Jak se o tom vypráví už v jednom velmi starém křesťanském kázání: „Lev vyniká silou, vznešeností a hlasem. Beránek vyniká mírností a trpělivostí. Bývá obětován kvůli potravě a oděvu. Kristus je přirovnán k oběma zároveň, protože v něm se úžasně snoubí obě odlišné skupiny vynikajících vlastností. A tak se v Kristu spojují ctnosti, které by nám jinak u stejného jedince připadaly naprosto neslučitelné.“

První aplikace tedy míří k tomu, jak uplatňujeme svou větší či menší moc a jaké nároky máme na ty, kteří nás vedou. Ježíšův příklad následují ti, kdo jsou vnitřně pevní a umějí říci jasné a pevné slovo, když je to potřeba, zároveň jsou sami pokorného a vnímavého srdce, vědomi si vlastních hranic.

Druhou aplikaci předložím jako otázku: události posledního týdne vyostřily hranu sporů mezi těmi, kteří Ježíše a jeho nárok být zcela jedinečným Božím vzkazem akceptovali a mezi těmi, kteří ho chtěli odstranit. I samotný Ježíš se této hraně dlouho vyhýbal. Nyní už jde do tuhého. Během týdne se vše vyjasní a ukáže. Během týdne obětuje svůj život pro záchranu všech s otevřeným srdcem a slavně přemůže smrt, aby se stal vrátným v bráně Božího království. Ta otázka tedy zní: Přidáme se k těm, kteří ho vítají, jedoucího na oslu, pokorného, přece však nesmírně vlivného a mocného? Nebo k těm, kteří nad ním mávnou rukou, i když bude viset…

Novinky

Podzimní minikurz "Základy křesťanské víry"

28. 9. 2018Roman Mazur

Jaký je Bůh podle Bible? Proč je postava Ježíše z Nazareta určující pro duchovní život miliónů lidí i na počátku 21. století? Jak dnes praktikovat křesťanskou duchovní cestu? Na tyto a podobné otázky odpovídá šestidílný minikurz, který nabízíme především novým zájemcům o křesťanství od středy 17. října. Podrobnosti na přiložené pozvánce. Čtěte více »

Nejbližší akce sboru

  • Dětský klub 19. října 15:30 (pátek)
  • Bohoslužby 21. října 9:30 (neděle, 21. po Trojici)
  • Slavnostní uvedení nových kazatelů v Ústí nad Labem 21. října 15:00 (neděle)
  • Kruh seniorů 22. října 14:30 (pondělí)
  • Dorost 22. října 18:00 (pondělí)