O vodě a Bohu (trojiční)

Druhý list Korintským 13, 13 Roman Mazur

Kázání pronesené v neděli, která se slaví jako neděle svaté Trojice.

Úvod

Trojiční učení je jistě hned na první pohled zvláštní a obtížné. Nejprve pro člověka z vně církve. V lepším případě je pro něho toto učení známé z tradičních křesťanských formulí, především z té křestní: „Křtím tě ve jméno Boha Otce, Syna i Ducha svatého.“ V horším případě náš nevěřící přítel už vůbec netuší, co to křesťanská Trojice vlastně je. Pak si jen zkusí tipnout, jak se to stalo v jedné anketě, že, cituji, „křesťanská trojice je…je Josef, Marie a Ježíšek.“

Ale ani pro nás věřící není snadné vyjádřit, třeba vlastními slovy, co to znamená, že věříme v trojjediného Boha. Jak je to možné, že jedna plus jedna plus jedna nejsou tři, ale zase jedna? Bývaly doby, kdy se dokonce i mezi teology ozývaly hlasy, že trojiční učení je již zastaralé, a že je potřeba ho opustit…

I. Příliš velké bohatství

Zásadním důvodem, proč křesťané stanovili právě takový bod svého učení, je tento: Hloubku a dosah Boží existence nedovedeme obsáhnout z jediného hlediska, z jediného zorného úhlu. Nebo ještě jinak: Bůh, jeho láska a jeho působení ve světě přesahují každé poznání a chceme-li se toho alespoň letmo dotknout, nestačí nám jeden pohled.

II. Otec

Ze židovství, z kterého vzešli, přejali první křesťané přísný monoteismus: Je jen jeden skutečný Bůh – Hospodin, svatý Izraele, stvořitel, průvodce a otec svého lidu. Tento Bůh jedná se svými věrnými i celým světem s mocí stvořitele, udržovatele, vychovatele. Jen jemu jedinému patří božská pocta.

Samozřejmě i pro nás dnes to platí stejně. I my jsme Božími tvory, i my jsme žáky v jeho škole. Místo nějakých učených výkladů uvedu dvě situace, kdy já prožívám setkání s touto Boží mocí: Před nějakým časem jsme zorganizovali dvě brigády na našem farním dvoře. Vyčistili jsme ho od plevele, zhruba zarovnali… A zaseli jsme trávu. Udělali jsme mnohé, ale když jsme zaseli, nezbylo než čekat. Nikdo z nás neumí způsobit, aby vzešla tráva. Jakou moc vložil Stvořitel do těch malých zrníček! Takovou, jakou nemá nikdo z nás! Nebo: Patřím do generace otců, která mohla být přítomna při porodu svých dětí. Byl jsem u všech tří. Jaký zázrak! Najednou je tu nový život, nový malý milý tvoreček. Vzešel z lásky dvou lidí. Ačkoli před devíti měsíci ještě vůbec nebyl, nyní stojí na prahu samostatného života. Kdo z nás to dokáže zařídit, aby začal nový život?! To jsou zázraky, za kterými já spatřuji nejvýrazněji Boha Otce, Stvořitele a Udržovatele světa. A ať mi nikdo nevykládá, že kosmos, od velkého třesku až po to stéblo trávy na zahradě, a naše děti, jsou tady náhodou…

Mám za to, že asi každý z nás má podobnou zkušenost. Každého osloví něco jiného, každý by vydal jiné svědectví. Ale to, co je společné, shrnuje jeden moderní katechismus lapidární větou: “Bůh tvoří a uchovává svět jako Stvořitel.“

III. Syn

První křesťané věřili také v Ježíše Krista, podivuhodného nazaretského proroka. Na první pohled vypadal tak lidsky! Šlapal bláto našich cest, sdílel naše starosti i radosti… Ovšem ti, kdo ho poznali zblízka, viděli něco mezi námi lidmi naprosto jedinečného: Dokázal přiblížit Boha a jeho království neopakovatelným způsobem. Kázáním, mocnými činy, obětí a zmrtvýchvstáním… Když to potom měli první věřící popsat, mluvili o tom takto: Ježíš je v nesmírně úzkém vztahu k Bohu Otci (J 1,18). Je dokonalým obrazem Božím, na rozdíl od nás, nedokonalých (2K 4,4). Jistě existoval již před svým narozením na zemi! (F 2,6–7) Dokonce je tento Ježíš, Vyvolený Boží, na několika místech v Bibli označen přímo za Boha! Ještě jinak řečeno: V Ježíši Kristu se nesetkáme jen s výjimečným člověkem nebo nějakou nebeskou bytostí, nýbrž se samotným Bohem!

Jsem si jist, že i toto je naše společná zkušenost. Proto jsme tady, že si nás Ježíš nějak získal. Nejčastěji asi svou obětí za hříchy celého světa a zmrtvýchvstáním, které následovalo…

Řečeno opět shrnující větou z katechismu: „Bůh smiřuje a osvobozuje lidi v Kristu.“

IV. Duch svatý

A do třetice: I o Duchu svatém věděli křesťané více než Židé, od kterých původně přejali svou víru. I když biblické výpovědi o Duchu svatém nejsou tak zřetelné jako v případě Ježíše, jde i zde Písmo stejným směrem. V působení Ducha svatého přichází ke svým věřícím Ježíš, a tedy Bůh sám. Bůh působí i dnes, třebaže je Kristus již pryč. V osobě Ducha svatého sestupuje do lidských srdcí i do lidských vztahů a přináší do nich lásku, radost a pokoj.

Martin Luther to vyjádřil velmi hezky. Cituji: „Věřím, že v Ježíše Krista, svého Pána, nemohu věřit ani k němu přijít sám ze svého vlastního rozumu a moci. Věřím však, že to byl Duch svatý, kdo mě skrze svaté evangelium povolal, osvítil svými dary, posvětil a zachoval v pravé víře…“ A dále pokračuje výkladem o církvi, kde se takto oslovení lidé sdružují, opět pod vlivem působení Ducha svatého…

„Bůh shromažďuje a posvěcuje svůj lid Duchem svatým,“ říká do třetice náš německý katechismus.

V. Tedy: Trojjediný Bůh

Trojiční nauka je tak především pokus sjednotit do jednoho systému dva pro běžný lidský pohled neslučitelné předpoklady: Je jediný Bůh. Jediný zdroj existence, vysvobození a posvěcení. Ovšem bohatství, které s námi tento jediný Bůh sdílí, k nám přichází ze tří otevřených pramenů. Nejen Otec – stvořitel, ale i Ježíš Kristus a Duch svatý vystupují právem s Boží autoritou.

Staří teologové k popisu tajemství Boží trojjedinosti použili určité tradiční termíny. Říkávali: Trojjediný Bůh, to je jedna podstata a tři osoby. Jedna Boží podstata ve třech osobách. Ty termíny jsou už hodně staré a dnes se užívají jinak než v časech, kdy byly zvoleny pro popis Božího tajemství. Proto se pokoušíme o jejich nové převedení: Např. podle jednoho současného teologa: Jedna Boží podstata, tři Boží specifikace. Pojmy se mohou měnit, ovšem Boží velikost a tajemství zůstávají stejné.

VI. Ilustrace o vodě a Bohu

Když se snažíme jako křesťané pochopit tradiční křesťanské učení o trojjediném Bohu, nabízí se nám vynikající berlička. Ilustrace.

Celý náš život je závislý na základní tekutině, které říkáme voda. Odborníky v chemii mezi námi prosím o shovívavost, řeknu to vše svými laickými slovy: Voda má jednu podstatu, ale tři skupenství. Ať zkoumáte vodu jako vodu, páru jako vodu v plynným skupenství nebo led jako vodu v pevném skupenství, stále nacházíte stejnou podstatu. Podstatu vyjádřenou oním známým vzorcem: hádvěó. Přece však jde vždy o něco jiného. Položíme-li si tak otázku: „Je voda jedna nebo trojí?“, dostáváme dvě správně odpovědi: Jedna i trojí. Jedna ve své podstatě, trojí ve svém skupenství.

Jde samozřejmě zase jen o podobenství, ilustraci. Např. led a pára mezi sebou nemají žádný osobní vztah, na rozdíl např. od Boha Otce a Boha Syna. Snad však přece tato ilustrace dobře ukazuje bohatství a potřebnost toho zvláštního pojmu „trojjediný“.

VII. Augustinův závěr

Při přípravě tohoto kázání jsem napnul mnohé síly, abych se vám pokusil znovu připomenout trojiční zvěst Bible. Přece si však uvědomuji, stejně jako kterýkoli křesťan, že se zde Božího tajemství jen nesměle dotýkám. Že ho nedokáži uchopit plně. Že prostě, řečeno ještě jednou slovy čtené epištoly, „pochopit skutečnou šířku a délku, výšku i hloubku a dát se prostoupit vší plností Boží“ je práce na celý život, se kterou nebudeme nikdy úplně hotovi. A je to tak dobře. Kdybychom Boha dokázali plně uchopit, už by nebyl naším Bohem. Je větší než my. Bohatší než my. Mocnější než my. Moudřejší než my. Je jeden v Trojici.

Dovolím si skončit volně parafrázovaným citátem modlitby Augustina, starého křesťanského teologa. Je to modlitba, kterou končí velmi případně své velké učené pojednání o Boží trojjedinosti.

„Ty, Pane Bože, který jsi Jeden, ty, Bože Trojjediný, cokoli jsem v tomto kázání řekl z tebe, to, prosím, ponech v platnosti jako to, co ti náleží. Řekl-li jsem něco ze sebe, pak to nenechávej v platnosti a dej, abychom i tak zůstali tví. Amen.“



BIBLICKÁ ČTENÍ:

PÍSNĚ:

Novinky

Jaro 2018

11. 4. 2018

Zdeněk připravil báječnou vycházku na Děvín. Při jarní brigádě jsme zvelebili hřiště a farní dvorek, 13. 5. 2018 pořádáme Koncert na podporu Domácího hospice Tabita a zveme vás i na další akce:

Nejbližší akce sboru

  • Zkouška sboru Fusion 26. dubna 17:00 (čtvrtek)
  • Dětský klub se výjimečně NEKONÁ 27. dubna (pátek)
  • Bohoslužby 29. dubna 9:30 (neděle, 4. po Velikonocích)
  • Kruh seniorů 30. dubna 14:30 (pondělí)
  • Setkání dorostu (?) 30. dubna 18:00 (pondělí)