Petrův zdar

Matouš 4, 18–22 Ondřej Stehlík

Učiním z vás rybáře lidí! To není příliš mírumilovná metafora misie. To rozhodně není obraz prostý jakékoli agrese. Jen si to před stavte, rybář pokojně se dí na stoličce u břehu, dva nahozené pruty, všu de vládne klid, vánek če ří hladinu, ale už se schy luje k dramatu, ve kte rém půjde o život. Jeden splávek se pohnul, pak víc, teď se potopil. Ry bář se mžikem probere, zasekne. A už se ryba zmítá na udici. Je to ryba, která se nechala oklamat návnadou. Kolik jen existuje mezi rybáři tajných a zaručených receptů na návnady! Další ryba se nechala napálit a teď se mrská na vlasci a zápasí o život s háčkem v hubě. Naviják ji pomalu přibližuje k podběráku. Udicí se většinou loví ryby po jedné a pro tu individuálnost se snáze vžíváme do role ryby. Ale ani představa rybáře se sítí není lepší. Doširoka roztažená síť se pomalu zatahuje, čím je v síti hustěji, tím je obtížnější ze sítí uniknout, davové zmítání a pleskání ryb zatažených do sítě. Už není skoro k hnutí a už také není úniku, ryby se vzájemně tlučou ploutvemi. Síť plná ryb je pomalu přes kladku vytahována do lodi.

Rybář

Pro větší srozumitelnost, nežijeme totiž u moře ani u rybníků a ve sboru znám jen jednoho víkendového rybáře, pro větší srozumitelnost si ten obraz můžeme přeložit spolu s Jeremiášem (16:16) do pro nás poněkud srozumitelnější polohy. Obraz rybářů právě Jeremiáš střídá v jediném verši obrazem lovců. Představte si tedy misionáře jako myslivce lidí. Sedí na posedu kulovnici pohotově, čeká, až se mu nic netušící vysoký mládenec nebo třeba černá dívka dostane správně na mušku a pak prásk a máme další dušičku. Nebo rojnici misionářů jak rozvážně a za štěkotu křepeláků pomalu a nezadržitelně kráčí polem s brokovnicemi ostře nabitými na švarné bažanty, koroptve a zajíce načež se zvedne jeden či dokonce celé hejno a ozve se evangelizační kanonáda.

Vlastně jsem to už s tím Jeremiášem načal, tak vás nepřekvapí, že ve Starém zákoně a na celém Blízkém východě byl rybolov vždy obrazem značně agresivním, ano, negativním. Mudroslovný Kazatel je nejmírnější, ten si jen zoufá nad neschopností ryb prohlédnout nastražené léčky. Jinak je rybolov napořád obrazem krutého nespravedlivého a záludného zacházení, občas dokonce obrazem toho nejpřísnějšího decimujícího Božího trestu. Těžko říct, jak mohl český theolog Mánek přijít na to, že rybáři zachraňují chudáky rybičky z démonsky nepřátelského prostředí moře. Tento jeho názor znají a vyrovnávají se s ním i současné zahraniční komentáře, odmítají ho, působí příliš překombinovaně. Pro rybu být ulovena znamená přijít o život, být snědena. Pro rybáře rybu ulovit znamená skutečně ulovit, zabít a prodat nebo sníst. Obzvláště rybáři to nemohli tenkrát chápat jinak, Starý zákon i dobové prameny nás v tom ještě dále utvrzují.

Tak proč Ježíš povolává učedníky s tím, že z nich udělá rybáře lidí? Takový obraz misie jakoby dával za pravdu těm nejagresivnějším a nejzáludnějším náboženským proudům. Lákají ryby světlem svých zjevení a pak je roztrhají dynamitem. Vymýšlejí si všelijaké recepty na návnady, nové a novější technologie lovu, zároveň slibují věčnou spásu a zároveň duchovní vzdělání ale napichují je na udičky duševního i tělesného zotročení a finančního vyždímání. Klamou už i názvem, který si vyšperkují důvěryhodnými slovy: Církev Ježíše Krista svatých posledních dní. To jsou prosím Mormoni – zajímavé, že mají Ježíše Krista v názvu, když je pro ně daleko důležitější zakladatel Josef Smith a jeho zjevení zachycené v Knize Mormon. Moonisté pro změnu ve světě už vystupovali pod několika tisíci různými jmény, byl by to slušný telefonní seznam plný nejen konferencí, unií, sdružení, ale také ekumeny, duchovna, náboženství, boje za svobodu atd. Měl tohle Ježíš na mysli, když povolal své učedníky, aby byli rybáři lidí? Chtěl, aby si vymýšleli postupy, jak nic zlého netušící lidi ulovit, nějaké nové a účinnější technologie klamání a podvádění, nenápadného pozvolného vlákání do svátostných vrší, do pastí, ze které už nebývá snadného úniku?

Já osobně jsem přesvědčen, že to Ježíš nechtěl a řeknu vám proč. Ježíš rád užíval drastických a provokativních obrazů a přirovnání a zvěstně je proměňoval. Však i to naše vyprávění nám to předvádí. Ježíš povolává učedníky, aby byli rybáři lidí. A co se stane, oni vstanou a jdou, jedni bratři opustí sítě a jdou za ním, druzí opustí otce a loď a jdou. Je to nádherný příklad odhodlaného následování. Zanechat všeho a všechno a jít. Na toto radikální rozhodnutí se často upne naše pozornost. Dnes si ale všimněme, že tito právě povolaní rybáři lidí zanechávají za sebou na břehu své nástroje, sítě a loď. Ten jejich lov už bude nesen v jiném duchu, nebudou k němu potřebovat žádné sítě a žádné lodě, žádné harpuny a žádné pruty, to všechno opustili. Všechno to brutální, agresivní, záludné a násilné zůstává na břehu, stává se minulostí. A nedozvíte se ani o žádném přezbrojení, nedozvíte se, že by je Ježíš vybavil nějakými novými sítěmi a udicemi sestrojenými na lapání a lovení lidí. Nic takového. To brutální z obrazu rybářů zůstává opuštěné na břehu a přece se jde lovit. Však se to hned v následujícím verši dozvídáme. Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. (Mt 4,23) To je verš, který je v jasném kontrastu se surovým obrazem lovu. Toto je misie, bez záludností, bez snahy doběhnout a oblafnout, nachytat a lapit. Otevřené vyučování bez postranních úmyslů, zvěstování radosti a naděje, dobré zprávy o Boží lásce, a to všechno doprovázené skutečným zájmem o lidi, snahou pomoci. Ježíš slabosti nevyužívá, Ježíš slabosti léčí a pomáhá všem, všem v lidu – to je v rámci židovství to nejširší vymezení, všem v lidu znamenalo úplně všem. Všem v lidu znamenalo úplně všem bez ohledu na to, zda souhlasně přikyvují hlavou nebo se dívají pochybovačně, bez ohledu na to, zda jsou to perspektivní adresáti nebo neperspektivní. Ježíš pomáhá všem bez předchozích omezujících podmínek, rozhodně neklade podmínku následování. V tomto duchu povzbuzení, lásky a pomoci je nesen celý Ježíšův život, to je misie, ze které povstala církev. Proto si myslím, že Učiním z vás rybáře lidí není návod k loveckým metodám, k hledání technologií výlovu.

Tak, co to tedy je, co to znamená udělám z vás rybáře lidí? Nemám žádnou hotovou, definitivní odpověď. Jen si všímám, že to byli původně rybáři, kterým to Ježíš řekl a je mi otázkou, co by řekl třeba pastevcům nebo obchodníkům nebo vinařům nebo … a doplňte si za to klidně své povolání nebo zaměstnání, své místo ve světě. Zdalipak tak Ježíš v případě Jakuba a Jana Šimona a Ondřeje, zdalipak tak nenavazoval na jejich původní povolání a zdalipak nás tak neupozorňuje na naše obdarování. Zdalipak nás tak všechny neupozorňuje, abychom obdarování, kterých užíváme ve svých životech, abychom je obrátili ve službu božímu království, ve službu lásky ke všem bližním, službu slov i činů, povzbuzení i pomoci. Zdalipak tohle není ta pravá misie?

Novinky

Zkouška vánočního divadla

7. 12. 2018

Již tuto neděli 9.12 se bude po bohoslužbách od 11:00 zkoušet vánoční divadlo, tak nezapomeňte a dorazte!

Nejbližší akce sboru

  • Zkouška kytarové skupiny 12. prosince 18:30 (středa)
  • Dětský klub 14. prosince 15:30 (pátek)
  • Bohoslužby s večeří Páně 16. prosince 9:30 (neděle, 3. adventní)
  • Zkouška vánočního divadla 16. prosince 11:00 (neděle)
  • Kruh seniorů: předvánoční setkání 17. prosince 14:30 (pondělí)