Pomazání Ježíše v Betanii

Marek 14, 1–11 Roman Mazur

Kázání z volného postního a velikonočního cyklu „Pašije a vzkříšení podle Marka“ o ukřižování a zmrtvýchvstání Kristově

Úvod: Už to tiká

Tik – tak, tik – tak, tik – tak. Slyšíte, jak čas v dnešním čtení odměřuje poslední hodiny Ježíšova života? Nové pojetí, nové přístupy, nové pochopení Boha i lidské existence před Boží tváří, jak je tento výjimečný rabín z Nazaretu představuje světu, nyní narazí s neodvratnou vnitřní logikou na odpor. Brzy bude umlčen.

Tik – tak, tik – tak, tik – tak. Slyšíte, jak v dnešním čtení čas odměřuje poslední hodiny Ježíšova života? Závěrečných 48 hodin Ježíšova života je velmi dobře zmapováno. Tvůrci evangelií i tradice, z které čerpali, mají výrazný a zřetelně evidentní zájem na velmi detailním popisu posledních událostí Ježíšova života.

Tik – tak, tik – tak, tik – tak. Slyšíte, jak v dnešním čtení čas odměřuje poslední hodiny Ježíšova života? První křesťané líčí tak podrobně Ježíšovo utrpení, protože právě v něm Ježíš zcela jedinečným způsobem dosvědčí a potvrdí svou dosavadní cestu. A právě ve velikonočních událostech pašijí a zmrtvýchvstání dosvědčí a potvrdí – velmi zvláštním způsobem – Ježíšovu cestu i samotný Bůh!

I. Záměr mocných: Odstranit!

1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho. 2 Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.“

Byly to především teologické důvody, které vedly velekněze a zákoníky k jejich postupu. Jak jsem již naznačil, tehdejší vůdcové odmítli např. Ježíšovo zvěstování Boha jako milujícího Otce všech lidí, i hříšníků. Nebo se s ním neshodli na chápání role vyvoleného národa, významu chrámu či na výkladu židovského Zákona.

Báli se ovšem – vzhledem k sympatiím, které měl Ježíš u mnoha lidí – zatknout ho otevřeně na veřejnosti. Jeruzalém byl přece v těch dnech plný poutníků, kteří přišli slavit židovské velikonoce – svátek vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Ježíš byl mezi obyčejnými lidmi z venkova i z Jeruzaléma oblíben. Ne že by přijímali úplně vážně všechno, co učil a vykonal, ale rozhodně neměli důvod ho nenávidět. A kdyby se následně kvůli jeho zatčení rozpoutaly nějaké veřejné nepokoje, římská moc by zasáhla. A to by zřejmě tekla krev – prostých lidí, ale možná i některých představených.

Vůbec to byla delikátní mise, odstranit tohoto galilejského potulného učitele. Nejenže se to muselo stát nenápadně, ale ještě se to muselo nastrojit tak, aby si Římané mysleli, že tento rabín – jinak zcela bez politických ambicí – ohrožuje stabilitu Římské říše! Vždyť přece jen římský soudce mohl tehdy vynést a nechat vykonat trest smrti. V úsilí o Ježíšovo odstranění stojí mocní Izraele před náročným úkolem. Půjde vůbec naplnit?

II. Přetékající láska

3 Když byl (Ježíš) v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.

Kdo byl Šimon Malomocný a proč byl Ježíš ten večer zrovna u jeho stolu, nevíme. Můžeme se jen domýšlet: Byl snad Šimon některým z těch nemocných, kterým Ježíš zázračně pomohl svým léčitelským darem? Když však přidáme vysvětlení, že Betanie je doslova „Domem chudých“, získáváme velmi charakteristický obrázek. Zatímco se proti Ježíšovi v jeruzalémských komnatách kují pikle, on je hostem v Domu chudých u malomocného.

Jméno oné ženy je nám neznámé. Tradičně se hovoří o Marii Magdalské, to je ovšem jen spekulace, nezdůvodnitelná z původních pramenů. Tato jedinečná žena nám zůstává neznámou. A tato tajemná neznámá pomaže Ježíšovu hlavu olejem z čistého nardu. Nard byl získáván z oddenků a kořenů indických rostlin. Šlo o velmi vzácnou růžovou tekutinu užívanou jako luxusní parfém a mast. Dal se poznat právě podle velmi výrazné vůně i obyčejným lidem jako luxusní zboží.

Na biblické hodině jsme mimo jiné řešili otázku, proč žena nádobku rozbila. Zmínili jsme několik teorií. Bylo u tohoto luxusního zboží běžné, že bylo v hermeticky uzavřeno v nádobce, která se musela před použitím rozbít? Nebo šlo – jak říká jeden hezký výklad – o nedočkavost ženy, která spěchala, jen aby její Mistr byl už obsloužen, a proto nádobku rozbila? Ještě včera, při dokončování kázání, jsem narazil na jiné vysvětlení od moderního vykladače, kterému bych důvěřoval, že má tyto podrobnosti zjištěny přesně. Ten vysvětluje, že nádobky pro tento typ zboží byly sestrojeny tak, aby se olej dal odlévat jen po kapkách, právě jako luxusní zboží. Žena chce ovšem na tento úkol spotřebovat všechno své nardové bohatství, proto nádobku rozbíjí.

Toto pomazání Ježíše lze vnímat současně hned na třech rovinách. Na té základní šlo o hostitelské uvítání a ošetření. To bylo tehdy při podobných příležitostech běžnou záležitostí. Vzpomeňme, jak se v jiném příběhu evangelií řeší, že hosté jsou po delší cestě uvítáni podobnou decentní masáží, ovšem za použití běžných olejí a mastí, nikoli nardu. Právě na této rovině zřejmě vnímá svůj nesamozřejmý čin i žena samotná. Prostě a jednoduše tak dává najevo svou úctu a lásku milovanému rabínovi z Nazareta. Zřejmě proto, že ji ukázal cestu k Bohu, a ta je pokladem nad všechen nard, zlato, diamanty, movitosti, nemovitosti, obligace či akcie…

III. Čin důležitější, než bychom si pomysleli

4 Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje? 5 Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“ A osopili se na ni. 6 Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek. 7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. 8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu. 9 Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“

Jsou tady ještě ovšem další dvě roviny, na kterých se dá Ježíšovo pomazání vnímat a vyložit. Samotný Ježíš dává najevo, že má již před očima svou vlastní smrt. Již dříve tuto svou cestu naznačoval. Zmiňme alespoň jeho tři předpovědi utrpení nebo upozornění, že nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby „dal svůj život jako výkupné za mnohé“. V tomto ohledu je ženino pomazání přípravou jeho těla na pohřeb. Tak to bylo v tehdejší kultuře zvykem. Neznámá žena tak vlastně o čtyři dny předběhla jiné ženy, které půjdou po Ježíšově ukřižování k jeho hrobu právě proto, aby jeho mrtvé tělo pomazaly.

Ale můžeme jít do třetice ještě hlouběji. V pomazání jde přece rovněž o prastarý rituál, při kterém jsou označováni rukama proroků kněží a králové Izraele. Takže zatímco muži zvučných jmen osnují Ježíšovu smrt, tato bezejmenná žena ho označí za Pomazaného, rozuměj Vyvoleného Hospodinova!

Učedníci ovšem v danou chvíli nechápou ani jednu rovinu tohoto činu lásky. Připadá jim až hříšně lehkomyslné proplýtvat takové bohatství, za které mohli být obslouženi mnozí chudí a hladoví lidé. Jejich námitka není hloupá. Ježíš přece učil lásce k bližnímu, nejvíce k tomu, kdo je chudý, hladový, žíznivý, opuštěný, smutný… A možná by skutečně v jiné chvíli i on samotný byl v rozpacích z takové přemíry štědrosti.

Ale ta láska, kterou prokázala žena, se nedá poměřovat, ta je spontánní a dává vše, co má, právě Ježíši. Neodměřuje po kapkách, ale je překypující a rozdavačná. Pro Ježíše není v tu chvíli ničeho škoda. Navíc Ježíš na rozdíl od učedníků ví o výjimečnosti této chvíle, jak jsme si ji před chvíli ukázali. Proto zde velmi jasně brání právo ženy vykonat se svým majetkem spontánní čin lásky a její projev úcty bezvýhradně přijímá! Možná, že i nám někdy podobně přebývá střízlivá věcnost učedníků a schází samozřejmost lásky zapálené pro Ježíše. Tato jinak neznámá žena skutečně vešla navždy do evangelia, aby její čin byl svědectvím i výzvou, ačkoli od učedníků sklidila jen hněv a výčitky…

IV. Temný mužský závěr

10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil. 11 Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.

Tajemná neznámá žena mizí ze scény, i se svými střepy z nádobky s nardem. Být feministou, který zdůrazňuje pozitivní roli žen v životě a ve světě, mám z dnešního čtení škodolibou radost: Neznámá žena je vůči Ježíšově poselství a lásce zcela otevřená a vnímavá. Oddává se Ježíšovi i s tím nejdražším, co má, podobně jako nevěsta ženichovi. Nyní se ovšem příběhu znovu zmocňují muži a tuto ženu opět střídá chladný mocenský kalkul. Mocní a vlivní mužové našeho příběhu se Ježíšově cestě vzpírají. Nechtějí zmařit sami sebe, tak raději zahubí Ježíše.

Mají ovšem stále ten problém: Jak se Ježíše zbavit nenápadně? A hle, přichází řešení, jako na zavolanou. Jidáš, jeden z Dvanácti, ho chce zradit. Nevíme přesně, proč. Dva nejčastější výklady zmiňují touhu po penězích nebo rozčarování ze způsobu, jakým Ježíš prosazoval svou cestu. Nevíme. Víme však, že právě v rozpětí mezi ženinou hlubokou láskou a Jidášovou podlou zradou se odehrávají životní rozhodování každého z nás. Jako muži i ženy stojíme před stejnou otázkou: Co učiníme s tímto Ježíšem? Dáme mu to nejvzácnější, co máme, lhostejně ho přejdeme nebo se ho dokonce silou pokusíme vystrnadit z našich životů?

Pane Ježíši, daruj nám vroucí lásku k tobě i k bližním, která, když je potřeba, nerozdává jen po kapkách. Amen.

BIBLICKÁ ČTENÍ:

PÍSNĚ:

Novinky

Manželské večery

21. 1. 2018Roman Mazur

Manželské i partnerské páry srdečně zveme na cyklus 8 setkání „Manželské večery“, kde se ve dvojicích pokusíme společně najít nové inspirace pro naše vztahy. Podrobnosti na přiložené pozvánce. Čtěte více »

Nejbližší akce sboru

  • Základy křesťanské víry 4/6 25. ledna 8:30 (čtvrtek)
  • Klub rodičů s dětmi Libé Ňuňu 25. ledna 10:00 (čtvrtek)
  • Porada učitelů Nedělní školy 25. ledna 18:30 (čtvrtek)
  • Dětský klub 26. ledna 15:30 (pátek)
  • Začíná výjezdní schůze staršovstva 26. ledna 18:30 (pátek)