Velké tajemství

Efezským 5, 21–33 Roman Mazur 5. 8. 2014

(Svatební)

Úvod

Když mám přednášet nebo kázat na téma partnerských vztahů, moje žena Anička se leká už dopředu. Co zas prozradím za pikantnost nebo tajemství? Za těch 20 let, co jsme spolu, máme totiž celou řadu partnerských a rodinných historek. Někdy osvěžujících a povzbuzujících, jindy komických či tragikomických. No a přednášku nebo kázání se přece hodí oživit něčím praktickým, zajímavým vlastním postřehem či příběhem…

Dnes ovšem musím mít v tomto ohledu zcela volnou ruku, přátelé! Jednak se chystám vyložit biblický text, jehož hlavním tématem je tajemství. Boží tajemství, které se ukazuje na manželských vztazích. A nejen to! Dnes zároveň oddávám svého bratrance a dceru svého kolegy faráře. A to přece musí uznat každý, že nemohu být neosobní a strojený.

Natřikrát bych se pokusil poodkrýt závoj manželského a Božího tajemství, o kterém je řeč v 5. kapitole epištoly Efezským.

I. První tajemství: Obětovat se pro společný prospěch

Tento úryvek o manželství rozvíjí nejprve motiv, který moderního člověka spolehlivě zvedne ze židle. Že totiž křesťanské ženy mají respektovat autoritu svého muže obdobně jako respektují autoritu samotného Krista. Rád to své ženě cituji, někdy žertem, někdy vážně, protože Bibli oba čteme a její moudrost respektujeme.

Anička ví už dlouho, jak přesně má na takový můj argument reagovat: „Ráda tě budu stoprocentně poslouchat, když ty mě budeš milovat jako Kristus miloval a miluje svou církev.“ Tak totiž náš text pokračuje. To mě obvykle umlčí. Vím přece velmi dobře, co všechno byl Kristus ochoten a schopen pro lidi z lásky udělat.

Jinými slovy řečeno: Oba – muž i žena – jsou zde vyzýváni k tomu, aby se pro toho druhého obětovali dalekosáhlým způsobem. Skutečná láska je totiž podle Bible především dobrovolnou obětí – obětí energie, času, pozornosti, peněz, svých vlastních plánů… Samozřejmě, že k lásce patří podle křesťanského přesvědčení i vášeň, okouzlení, cit a pocit bezpečí a zázemí. Ale podle Bible není skutečné lásky bez dobrovolné oběti.

Nejdůležitějším úkolem manželů je tedy hledat prospěch už nejen svůj vlastní, ale společný: Partnerský, později s dětmi rodinný.

To je tedy první tajemství manželství: Že přináší bolest oběti a sebezapření a slast přijímané lásky a jednoty a bezpečí zároveň.

II. Druhé tajemství: Není to snadné

Druhé tajemství volně navazuje na to první. Jde o upozornění, že nikoho z nás nečeká na manželské cestě vždy jen procházka růžovým sadem.

Představa, že když se snad někdy najdou dva, kteří se k sobě perfektně hodí, půjde jim všechno hladce a bez problémů, je jedním z největších omylů moderní doby. Ti dva se k sobě nikdy dokonale nehodí. Proč?

Nejprve proto, že jsme každý jiný. Pravděpodobně znáte americkou typologii osobnosti, která každému člověku přiřadí čtyři písmenka, např. podle toho, zda je extrovertní nebo introvertní typ, zda je spíše plánovač nebo spontánní člověk… Z 8 možných písmenek každému člověku přiřadí 4. Když jsme absolvovali test s mojí ženou, dali jsme součtem svých vlastností dohromady hned 7 z celkových 8 možných. Jinými slovy: Téměř ve všem jsme jiní. Pan psycholog moudře poznamenal, že díky tomu může být naše manželství skutečně naplněné, že nám téměř nic důležitého nechybí. Já jsem v tu chvíli v duchu raději polknul poznámku, že pokud jsou lidé různí, míří možná k plnosti, ale že se při tom nejednou neshodnou nebo těžce slaďují, právě proto, že jsou každý úplně jiný!

Druhý důvod, proč vždy nejde všechno hladce a snadno, je ten, že nikdo z nás si nebere dokonalého partnera. A nikdo z nás není sám dokonalým partnerem. Každý z nás si do partnerského vztahu přináší nejen to dobré, co dříve prožil, ale i svá zranění a jizvy.

A i kdybychom nakrásně našli někoho, kdo je dnes dokonalým, časem se nám začne měnit. Zaměstnání, rodičovství, přibývající roky a kila, to vše člověka mění!

A ještě víc. Partnerství, manželství a rodičovství vás nutí trávit s tím druhým celé dny a hodiny. A když spolu dva partneři tráví celý den, vychovávají spolu děti a vše nejde, jak by si přáli, otázka kdo komu vyhoví a ustoupí, nastává někdy každých pár minut.

A to ještě není všechno. Bible nás učí, podle mého názoru velmi realisticky a moudře, že každý z nás je nějak vnitřně rozvrácen zlem a hříchem. Nikdo z nás není čistý, vždy připravený lásku rozdávat i přijímat.

Jsme prostě jako dva ježci, kteří se nutně potřebují, aby se zahřáli, ale když se k sobě chtějí přitulit, hrozí jim nebezpečí vzájemného zranění.

Není to snadné, přesto to stojí za to. Pokud se přes všechno výše pověděné k sobě dokážeme přiblížit, pokud najdeme způsob, jak se navzájem sdílet a obohacovat na všech rovinách společného života, vyhrajeme hlavní cenu. Celkový součet těch dvou, pokud se skutečně milují, je totiž vždycky větší než jen prostý součet dvou jednotlivých osobností.

III. Třetí tajemství: Pramen síly a obnovy

Spokojené a šťastné manželství je prostě náročným a nesamozřejmým vztahem. Pak se naskýtá otázka, kde brát vždy novou sílu a inspiraci. Potřebujeme přece pravidelně o odpuštění prosit i ho dávat. Potřebujeme nové nápady, jak druhému vyjádřit lásku a úctu. Potřebujeme trpělivost a laskavost. Kde na to brát?

V ideálním případě mají oba partneři vyřešenu velkou a klíčovou otázku svého vlastního života, totiž otázku, kde najít nejhlubší základ a smysl svého života. Nejpevnější základ dává podle křesťanské víry Bůh, vědomí jeho lásky, jeho laskavého doprovázení a jeho úkolu pro můj život. V tomto smyslu mají Honza a Debora správně našlápnuto. Pokud přece sami zakoušíme přijetí a lásku z evangelia, můžeme být k partnerovi velkorysí i ve chvíli, kdy se nám od něho příliš náklonnosti a lásky nedostává. Když naši duši posiluje Boží láska, můžeme se pak i my snadněji vydávat svému partnerovi v obětavé službě lásky.

V takovém ideálním případě se pak manželství stává vedle vztahu k Bohu tím nejhlubším a nejtajemnějším vztahem, který existuje. Poznávat a milovat svého partnera je podobné jako poznávat Boha – zároveň obtížné a naplňující, náročné a nádherné. To je nakonec to nejhlubší tajemství – že křesťanské evangelium a manželství se navzájem vysvětlují. Že evangelium je předlohou i silou pro naši cestu manželstvím.

Závěr

Čím začít poslední odstavec? Třeba tím, že přes všechny pochyby, které máme jako synové a dcery postmoderní doby nad smyslem manželství, ukazují seriózní výzkumy stále totéž: lidé žijící v manželství vykazují v průměru vyšší míru spokojenosti se svým životem než lidé svobodní, rozvedení nebo žijící dlouhodobě „na hromádce“. Děti, které vyrůstají v úplných rodinách se sezdanými rodiči, dosahují v životě snadněji pozitivnějších výsledků než jiné děti, které štěstí na stabilní rodinu neměly.

Není to laciné štěstí. Není samozřejmé založit, udržet a pěstovat takový vztah, takové manželství, takovou rodinu. Ale pokud o to s Boží pomocí bojujeme, sklízíme pak sladké plody nejhlubšího štěstí a naplnění.

Nás to už ovšem nepřekvapí. Z Bible totiž víme, že manželství není jen lidským vynálezem. Že se do něho zvláštním a tajuplným způsobem obtiskla Boží moudrost a Boží požehnání. Kéž je Debořino a Honzovo manželství odrazem tohoto Božího tajemství. Ode dnes už napořád.

Novinky

Před prázninová zahradní party

18. 6. 2018

V neděli 24. června proběhnou křtiny malého chlapečka a také velká zahradní party! Po bohoslužbách zůstaneme na farním dvorku a užijeme si společné odpoledne před tím, než se všichni rozprchneme na prázdniny :-) Přijďte v hojném počtu, těšíme se na vás!

Nejbližší akce sboru

  • Koinónia: Beta 19. června 19:00 (úterý)
  • Rodinné bohoslužby k zakončení školního roku se křtem dítěte 24. června 9:30 (neděle, 4. po Trojici)
  • Večer pro sborové spolupracovníky 27. června 18:00 (středa)
  • Bohoslužby 1. července 9:30 (neděle, 5. po Trojici)
  • Letní biblická hodina 4. července 18:00 (středa)