Za nás: Výkupné

Marek 10, 45 Roman Mazur 16. 3. 2016

(Kázání z postního cyklu „Za nás“ o významu Ježíšovy smrti)

Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.


Úvod: Klíčový motiv a refrén Nového zákona

Kdybyste si vzali barevné pastelky a zvýrazňovali si v celém Novém zákoně zmínky o klíčových tématech, jeden motiv by se Vám brzy vyjevil jako centrální. Kdybyste mu přidělili třeba červenou barvu, Váš Nový zákon by byl červeně označen téměř na každé stránce, někdy i vícekrát. Jedno téma se totiž vine jako červená nit celým Novým zákonem nejvýrazněji. Jde o téma Velikonoc. Těch Velikonoc, o kterých byl v pátek Ježíš z Nazareta ukřižován a později v neděli vzkříšen z mrtvých. Ve vyprávění o těch posledních Ježíšových Velikonocích bije srdce křesťanství.

Rád bych o této postní neděli vyložil jeden z nejčastějších obrazů, jejichž pomocí Nový zákon popisuje význam Ježíšova ukřižování a vzkříšení. Jde o obraz vykoupení.

I. Na trhu s otroky

Abychom tomuto obrazu porozuměli, musíme si uvědomit, odkud se vzal. Mluví-li Nový zákon o výkupném, ocitáme se na tržišti. Na tržišti s otroky, kde se provádějí obchodní transakce. Otrokářská praxe byla tehdy zcela běžná, každý ji dobře znal. Otroci tehdy konali dělnické práce a navíc společně s tažnými zvířaty nahrazovali novověké stroje. Pracovali na polích, na stavbách, v lomech, v mlýnech, jako veslaři na lodích, jako domácí otroci. Slavný starověký učenec Aristotelés je nazýval živými nástroji.

V tehdejších složitých společenských poměrech vyspělých a složitě strukturovaných kultur a ekonomik se ovšem mohlo také stát, že některé dříve otrocké práce začali konat i svobodní občané. Někteří zchudlí zemědělci se dokonce mohli do otroctví i sami přihlásit, aby si zajistili alespoň základní živobytí a přežili. Například někdo se kvůli neúrodě či požáru zadlužil. Později nebyl schopen tento svůj dluh splácet. Proto musel sám sebe prodat do otroctví, aby alespoň jeho rodině zůstala střecha nad hlavou a základní obživa. A naopak: Z těch nejnadanějších otroků se stávali kvalifikovaní odborníci nebo domácí učitelé, vzdělanější než jejich majitelé. Být otrokem přesto znamenalo být především nesvobodnou, neplnoprávnou lidskou bytostí.

Řecké slovo, které se v příslušných textech Nového zákona vyskytuje, je téměř odborným výrazem pro zakoupení nebo propuštění otroka. Kdo chtěl koupit nebo vykoupit otroka, musel zaplatit určitou částku, řecky „lytron“. Téměř vždy šlo o částku podstatnou, vysokou, o částku, jejíž vyplacení vykupující na svém váčku s penězi pocítil skutečně výrazně. A přesně toto slovo se používá na všech místech, kde se píše o tom, že Kristus za nás o Velikonocích zaplatil výkupné.

II. Žalostný stav zotročených

První důležitý důraz této ilustrace je na žalostném stavu zotročených. Už jsme si popsali, jaká byla tehdejší situace otroků. Nikoli černobílá, přece však špatná. Byli spoutáni, znevolněni, přinucováni k něčemu, co častokrát nechtěli. Aby se alespoň někteří z nich mohli stát svobodnými, museli být vykoupeni, buďto přímo z otroctví nebo z těžké sociální situace, která brzkým zotročením hrozila.

Ještě jiný příklad z tehdejší doby. Židovský historik Josephus použil podobný jazyk, když popisoval návštěvu římského generála Crassa v jeruzalémském chrámě v roce 54 před Kristem. Jeho záměr byl tehdy zřejmý: vyplenit chrámové bohatství. Knězi jménem Eleazar, který byl strážcem posvátného pokladu, se tehdy podařilo nejvzácnější chrámové náčiní zachránit. Jak? Vědom si tragického ohrožení jeruzalémského chrámu, nechal vyrobit jeden ohromný zlatý prut, zřejmě ze všech méně důležitých částí chrámového pokladu. A tento ohromný zlatý prut odevzdal římskému vojevůdci jako (cituji) „výkupné místo všeho“. Tento výjimečný zlatý prut byl nabídnut jako náhrada za chrámový poklad.

Nejsme svobodni, nejsme sami sobě pány. Jsme v zajetí své nedokonalosti a viny. Jsme nevolníky, a to především nevolníky hříchu. A nejen to, jsme otroky smrtelnosti, pomíjitelnosti, samotné smrti. Používá-li Nový zákon tento obraz, mluví právě o tom, že jsme otroky či nevolníky hříchu, svých přestoupení, že jsme pod hrozbou či kletbou trestu za své hříchy a přestoupení nebo že kvůli nim žijeme prázdným způsobem života. Vyberte si, který z těchto otrokářů je pro vás samotné nejhorší. Jsem si jist, že každý z nás se právě z některého z těchto důvodů cítí někdy nesvobodný.

III. Cena našeho vykoupení

Druhým důležitým důrazem novozákonního obrazu vykoupení je cena, která byla zaplacena. Už jsem mluvil o tom, že někoho vykoupit znamenalo téměř vždy i v tehdejší běžné obchodní praxi platit velmi vysokou cenu. Cena, která byla zaplacena za naše výkupné, byla ohromná. Byl jí Kristus, Boží vyvolený sám. Celý jeho příběh je cenou, kterou platil za naše vykoupení. Začalo to už vtělením, tím, že vstoupil do našeho světa, do našich podmínek, aby se nám přiblížil. Na konci své cesty světla pak dal sám sebe, svůj život za nás.

Na tuto ohromnou cenu je na nejednom místě Nového zákona odkazováno upozorněním, že Kristus za nás prolil svou krev. Cituji: „Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. Skrze něho věříte v Boha…“ (1. list Petrův 1,18–21a) Mimochodem, zde se jedním dechem vysloví dvě klíčové metafory, o kterých jsme mluvili minule a mluvíme i dnes: Byli jste vykoupeni krví beránka bez vady a poskvrny.

IV. Komu bylo výkupné zaplaceno

V tomto druhu ilustrativní řeči nejde Nový zákon nikdy tak daleko, aby ukázal, komu bylo výkupné zaplaceno. V běžné obchodní praxi by nás to zajímalo: Komu mám za toho otroka zaplatit? Kdo mi vypíše oficiální potvrzení, že jsem zaplatil a jsem nyní jeho právoplatným vlastníkem nebo že je tento otrok konečně zase svobodnou bytostí?

Nový zákon nikde neprozradí, komu bylo zaplaceno. Zde narážíme na zřetelné hranice této metafory. V událostech Ježíšova kříže a prázdného hrobu se evidentně událo něco zcela zásadního. Změnily se poměry mezi nebem a zemí, změnil se vztah mezi Bohem a člověkem, něco v základech světa a vesmíru se pootočilo v náš prospěch. Naše nedokonalost, vina každého z nás, trest za ni, pomíjitelnost, smrtelnost, smrt samotná – ti nad námi o těchto křesťanských Velikonocích ztratili svou definitivní moc. Vlastnické právo na naše často znevolněné životy získal Kristus jako velmi milosrdný pán. Něco se o těch Velikonocích stalo. A toto něco je v posledu ohromným tajemstvím. My k tomu tajemství přistupujeme jen zdálky, nahlížíme ho v ilustracích a metaforách, které se nám ho pokouší vysvětlit a přiblížit.

V. Kdo výkupné zaplatil

Naopak to, kdo za nás výkupné zaplatil, je už z výše pověděného zcela zřejmé. Cenu vykoupení, cenu za odpuštění a za naši svobodu zaplatil samozřejmě Kristus jako Boží vyvolený. Když si nás ovšem na tržišti světa za tuto nezměrnou cenu koupil, nechce, abychom byli znovu nešťastni, podobně jako tehdy, kdy jsme patřili jen hříchu, vině, prázdnému životu beze smyslu a výhledu. Nyní jsme mnohem více jeho bratry, dětmi společného nebeského otce. Pokud po nás žádá službu a práci, a to někdy žádá, tak už nikoli pod výhrůžkou smrti a znevolnění,ale nabízí nám tím možnost dobrovolného a radostného podílu na dobrých věcech, které ve světě činí. Byli jsme vykoupeni z otroctví své nedokonalosti, slabosti a viny, abychom byli Božími dětmi, říká jeden z nejvýraznějších textů Nového zákona o vykoupení: „Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.“ (Galatským 4,4–7)

Novinky

Letní novinky

13. 7. 2018

Nová fotoalba:

Nejbližší akce: Trocha inspirace:

Nejbližší akce sboru

  • Bohoslužby 22. července 9:30 (neděle, 8. po Trojici)
  • Letní biblická hodina 25. července 18:00 (středa)
  • Bohoslužby se křty školních dětí 29. července 9:30 (neděle, 9. po Trojici)
  • Letní biblická hodina 1. srpna 18:00 (středa)
  • Začíná sborová rekreace v Bělči nad Orlicí 4. srpna 18:00 (sobota)