Zvěstný nesmysl

Filipským 2, 14–15 Ondřej Stehlík

Sestry a bratři, uvědomujete si prosím vás, co jste právě vyslechli za nesmysl? Ano, trvám na tom: to, co jsme si právě přečetli z Bible, je nesmysl. Však si to poslechněte ještě jednou a dávejte dobrý pozor. Odhlédněte, prosím, od toho, že toto dvojverší znáte už možná mnozí nazpaměť. Snažte se to slyšet znovu a nově. Ponechte stranou předepsanou úctu a nevšímejte si, pokud možno, náboženského jazyka. Pozorně poslouchejte: Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení převráceného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, jež osvěcují svět. Slyšíte, vnímáte nesmyslnost těchto slov? Jestli ne, tak já vám je ještě jednou přeříkám. Nebudu je už citovat doslova, pokusím se je tlumočit. Nebudu doslova překládat, ale pokusím se podtrhnout právě nesmyslnost tlumočeného.

Apoštol Pavel vlastně píše: Ať vás ani nenapadne hudrat a nadávat na tento hnusný svět plný svinstva! Z této kalné žumpy neutíkejte, ale svojí nevinností osvěcujte její božský řád! Teď jste to jistě všichni zaznamenali. Je to nesmysl, je to apoštolský protimluv hned nadvakrát.

Nejprve nás Pavel vyzve, abychom nežbrblali a nehudrali. A tato jeho slova zřetelně odkazují k chování Izraelců na poušti. Právě Izraelci putující do země zaslíbené prodělávali znovu a znovu recidivy žbrblání a nespokojenosti. Raději by se vrátili do otroctví, než aby snášeli nejistotu a ohroženost svobody. V pravidelných intervalech nadávali právě na nezajištěnost svého života a na jeho bídné podmínky. S pravidelností skoro zákonitou vyjadřovali svou nespokojenost nad svým životem a jeho syrovým a nepřátelským prostředím, nad ohrožeností života. Tak žádné takovéto žbrblání a nadávání na poměry, připomíná nám apoštol Pavel.

A jen co to dořekne, jen co dokončí své varování před žbrbláním a hudráním a nadáváním na nejistotu a ohroženost života ve světě, jen co to dořekne, hned se právě do toho sám Pavel pustí. Nezačne si pravda stýskat na poušť, koneckonců na poušti nežije ani on, ani Filipští. A přeci si zažbrblá a zahudrá. Těžce si postěžuje na pokolení, na společnost, na svět lidí. Tento svět lidí vylíčí těmi nejtemnějšími barvami. Pavel si libuje v silných výrazech, a tak je také užije. Svět je podle něj jedna velká zvrácenost a převrácenost, hnusota a perverzita. Svět je místem, které se vědomě a svévolně odklonilo od řádu, ve světě nevládne už žádný řád. Svět je jeden nefalšovaný temný chaos a anarchie.

A jen co to Pavel dořekne, hned zas věřící vybízí, aby v tomto světě svítili jako tělesa, která jej osvěcují. Křesťané mají svítit a osvěcovat, nikoli však ten již dříve vylíčený chaos, ale mají svítit a osvěcovat kosmos. Slovem kosmos označujeme dnes vesmírný prostor; původně v řečtině to byl stav řádu. Kosmos – to byl původně uspořádaný svět, svět pořádku, svět podléhající Božím zákonům a pravidlům. Přímo z definice byl kosmos pravým opakem chaosu. Chaos – to je stav bez pravidel, svět bez řádu. Pavel nejprve vylíčil svět jako místo temného chaosu, a hned v další větě vybízí věřící, aby svítili tomuto kosmu. Tak vlastně to, co nejdřív vylíčil jako zvrácený svět bez Boha, označuje za božský řád. V několika větách hned dva významové kotrmelce. Ať vás ani nenapadne hudrat a nadávat na tento hnusný svět plný svinstva! Z této kalné žumpy neutíkejte, ale svojí nevinností osvěcujte její božský řád!

Celé dohromady je to prostě jeden logický nesmysl a musíme se s tím smířit. Mohli bychom, pravda, ten nesmysl roztrhat na jednotlivé logické části a na jednu z nich se zaměřit a na ni kázat. Pominuli bychom tak ale celek. Chceme-li Pavlovi opravdově a pravdivě naslouchat, pak se musíme smířit s tím, že je to dohromady nesmysl. Když čteme Bibli, snažíme se vždy v jejích slovech najít nějaký smysl. Tentokrát ale žádný smysl nenajdeme. Hledat jakýkoli smysl očividného nesmyslu je největší hlupáctvo.

Smysl v nesmyslu asi nenajdeme. Ale copak v Bibli hledáme jen smysl? Copak je důležité, aby tam mělo všechno smysl? Vždyť i nesmysl může o něčem svědčit, i nesmysl může být svědectvím. Svědectvím nepromyšleným, nechtěným, ale o to autentičtějším. I tento nesmysl, o kterém si povídáme, o něčem svědčí, o něčem vypovídá.

Tento logický nesmysl svědčí o velkém Pavlově zápase, který právě probojovává. Je to jeho, ale nejenom jeho, zápas víry. Je to velmi napínavý příběh. Pavel právě zápasí mezi dvěma krajními polohami víry. Na jedné straně je to odmítnutí světa jako místa převráceností a zvráceností, hnusot a perverzit. A na druhé straně radostné přitakání životu ve světě, který je místem Božího řádu. To jsou ty dvě polohy, mezi nimiž Pavel osciluje, to jsou ty dvě meze, mezi nimiž svádí svůj zápas. Na jedné straně realisticky vidí všechna zvěrstva a škaredosti světa, a na druhé straně je jeho pozitivní hebrejská víra, která chce mít, musí mít naději pro tento svět, v němž se má zjevit Boží spravedlnost.

Když se Pavel rozhořčuje nad tímto světem, jistě to není povrchní, Pavel není jenom plochý moralizátor. Ví moc dobře, o čem mluví. Právě si totiž prožívá stíny života, sám na sobě si zakouší převrácenost světa. Dopis Filipským píše z vězení a z jeho vlastních slov je patrné, že se již již loučí se životem a loučí se i s křesťany, které přivedl k víře.

Mluví-li Pavel o zvráceném a převráceném pokolení, má na mysli lidstvo, které mrzačí, hubí, zabíjí, vraždí, které vždy ubližuje těm nejslabším. To pokolení, to nejsou prostitutky, feťáci, zlodějíčci, ničemové, ani vrazi ne. Nebo ne především. Pokřivené a zvrhlé pokolení je naopak naším úplně tuctovým světem. Je to svět slušných vymydlených lidí, svět slušňáků. To je ten svět, který produkuje prostitutky, zlodějíčky, podvodníky, vagabundy a ničemy. Nevšímá si jich totiž a využívá je a dovede je leda strčit do kriminálu a ukázat si na ně prstem. Je to svět, který všechno měří na peníze, který zná jen sobectví a vlastní prospěch. Převrácený a zvrácený svět je kupodivu světem čistých bílých límečků, světem, který se holedbá svým čistým svědomím, svou bezúhonností. Je to svět studených lidských srdcí, je to svět sobectví a nenávisti, strachu a agrese, která přímo nikoho nikdy nezabije, kudlou nepíchne, a přitom hubí lidi i jejich duše ve velkém. Není divu, že se takového světa Pavel děsí, že jej svými syrovými slovy demaskuje, ano že se od něj snaží distancovat.

Snaží se od světa distancovat, ale zároveň zápasí o naději. Vidí svět v jeho hrůzné mašinérii, a přeci se rve o perspektivu světa. Vidí kolem sebe marasmus chaosu, a přeci chce zároveň vidět i nepohnuté souřadnice Božího řádu. Přes všechny hrůzy chce ke světu i k lidskému údělu v něm přistupovat pozitivně a s nadějí. Vyzývá nás, abychom nežbrblali; když se rozhlédne pravdivě kolem sebe, realisticky si zanadává, ale přeci nechce reptat. Vidí kolem sebe hlavně známky chaosu, převráceností a zvráceností, a přeci chce věřit v dobré a pevné souřadnice Božího řádu. To, co Pavel napsal, je logický nesmysl. O to krásnější a autentičtější je to svědectví zápasu víry, zápasu se světem a o svět. Kolkolem chaos, ale žít budeme jako v kosmu. Když budete chaosu svítit jako hvězdy, zjistíte, že svítíte kosmu. Když budete do zvráceného světa přicházet s Boží láskou a porozuměním, uvidíte, že se aspoň trošilinku změní a začnete jej mít rádi. Je to zápas, životní zápas víry, ale stojí to za to. Ať vás ani nenapadne hudrat a nadávat na tento hnusný svět plný svinstva! Z této kalné žumpy neutíkejte, ale svojí nevinností osvěcujte její božský řád! 

MODLITBA PO KÁZÁNÍ: Pane, děkujeme ti za svědectví apoštolova zápasu. Dej i nám stejně zápasit o naději pro všechny beznadějné, pro celý svět. Amen.

Novinky

Podzimní minikurz "Základy křesťanské víry"

28. 9. 2018Roman Mazur

Jaký je Bůh podle Bible? Proč je postava Ježíše z Nazareta určující pro duchovní život miliónů lidí i na počátku 21. století? Jak dnes praktikovat křesťanskou duchovní cestu? Na tyto a podobné otázky odpovídá šestidílný minikurz, který nabízíme především novým zájemcům o křesťanství od středy 17. října. Podrobnosti na přiložené pozvánce. Čtěte více »

Nejbližší akce sboru

  • Bohoslužby 21. října 9:30 (neděle, 21. po Trojici)
  • Slavnostní uvedení nových kazatelů v Ústí nad Labem 21. října 15:00 (neděle)
  • Kruh seniorů 22. října 14:30 (pondělí)
  • Dorost 22. října 18:00 (pondělí)
  • Koinónia Beta 22. října 18:45 (pondělí)