Poslání sboru

Způsobů, jak shrnout to nejdůležitější, oč jde v životě křesťanského sboru, je jistě mnoho. My jsme si vybrali ten, který kombinuje dva klíčové novozákonní texty:

Posláním našeho sboru je sdílet a šířit

křesťanskou víru, lásku a naději,

aby lidé byli inspirováni

k přijetí křtu,

k prohlubování duchovního života

a ke křesťanské službě v církvi i ve společnosti.


Ze slavnostních bohoslužeb

Ze slavnostních bohoslužeb

Víra

A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska. (1. Korintským 13,13)

Křesťanská víra není uzavřený až zkamenělý systém nauk, jež se prý v církvi předkládají slepě k věření. Křesťanská víra není ani tím, čemu se za časů komunismu říkávalo „náboženské založení“ určitých lidí. Křesťanská víra dokonce ani není přesvědčením o existenci nějakého jiného světa. Křesťanská víra je podle Bible především vztahem. Důvěrným a radostným vztahem k Bohu. Bůh je tím, který podle svědectví biblických autorů svět stvořil i udržuje. Tím, který mezi nás poslal svého Vyvoleného, Ježíše Krista. Tím, kdo má k nám vztah obdobný tomu, jaký mají milující rodiče ke svým dětem. V dnešním kontextu by tak lepším pojmem popisujícím tuto základní skutečnost křesťanstva byl zřejmě výraz „důvěra“.

Láska

Lásku máme nejprve přijímat. Přijímat od Boha. Jeho láska – to je přijetí, empatie, povzbuzení, trpělivost, laskavost… Je tady přece i pro nás! Smíme se hřát v jejich paprscích. Smíme hltat její požehnání plnými doušky. Bůh není lhostejná mlčící síla. Není slepým osudem. Není nelítostnou mašinou na drcení malých lidských osudů. Bůh je láska. Když se ocitáme v bažinách pýchy nebo zoufalství, nenechává nás bez pomoci. Tuto Boží lásku pak máme vyzařovat a zrcadlit dál.

Naděje

Třetí je naděje. Naděje je bytostně spjata s vírou. Je jejím dvojčetem. Dnes se ve víře – důvěře – svěřujeme Bohu jako dobrému otci. Přijímáme přitom ale zároveň svědectví Bible, že Boží moc a náklonnost k lidem zůstává v předlouhém toku času stále stejná. Stejná jako před dvěma tisíci lety při vzkříšení Kristově. Proč bychom se pak měli bát zítřka? Jak nás povzbuzuje Bible: „Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.“


Křest

Matouš 28,18–20: Ježíš přistoupil a řekl svým apoštolům: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“

Naše protestantské křesťanství nabízí modernímu člověku celou řadu impulsů pro myšlení i životní praxi. Především však zve k rozhodnutí pro přijetí autority Ježíše Krista jako průvodce na duchovní cestě, či spíše k rozhodnutí pro něho jako pro Cestu samotnou. Být křesťanem přece znamená především žít jako následovník toho, kterému křesťané říkají Pán nebo Mesiáš.

A jak Nový zákon tak ani křesťanská tradice neznají lepší způsob, jak tento zásadní životní postoj vyjádřit, než právě přijetím křtu. Pokud tedy u nových účastníků našich aktivit postupně roste zájem o víru a společný život v církvi, mohou požádat o křest. Křest je veřejným přiznáním: Potřebuji, Bože, tvé odpuštění i vedení!

Někdy se do života našeho sboru rozhodne plně zapojit někdo, kdo byl již mnohem dříve pokřtěn, pak ovšem dlouhou dobu nebyl praktikujícím křesťanem. Takovému zájemci nabídneme přípravu stejnou, jako absolvují dosud nepokřtění, k novému křtu však již nedochází. Namísto toho je při potvrzení křestního vyznání připomenut a naplněn význam již dříve vykonaného křtu.

Prohlubování křesťanského života

Křtem křesťanská duchovní cesta nekončí, spíše začíná. Křesťanské životní přesvědčení chce být v životě křesťanů praktikováno čím dál více a čím dál hlouběji. Proto se naši členové společně účastní bohoslužeb, na různých generačních i pracovních setkáních čtou Bibli, modlí se, přemýšlejí o tom, co znamená být dnes praktikujícím křesťanem.

Sloužit druhým

Od prvních krůčku na cestě křesťanské víry se naše členy také pokoušíme inspirovat k tomu, aby svou víru nějakým pozitivním a kreativním způsobem vnášeli do prostředí, ve kterém žijí – v rodinách, v zaměstnání, v životě své místní komunity… Být křesťanem totiž znamená také být člověkem s posláním a s úkolem!

Nejbližší akce sboru

  • Letní biblická hodina vede Jakub Malý 28. června 18:00 (středa)
  • Bohoslužby s večeří Páně 2. července 9:30 (neděle, 3. po Trojici)
  • Letní biblická hodina VÝJIMEČNĚ ODPADÁ kvůli státnímu svátku 5. července (středa, Konstantin a Metoděj)
  • Bohoslužby 9. července 9:30 (neděle, 4. po Trojici)
  • Letní biblická hodina 12. července 18:00 (středa)